Posádky před startem svá vozidla zaparkovala na ploše hřiště na předměstí Gottwaldova (což zřejmě nebyla zrovna dobrá volba). Mezi závodními speciály mohli diváci spatřit Fiat 131 Abarth Italů Fussara s Perisuttim, který si v Gottwaldově odbyl svou premiéru. Opět dorazil Franco Sioli s Lancií Stratos, velké zastoupení měla německá automobilka Porsche s modelem Carrera (např. již dobře známý Šulc nebo Italové Volli a Gianello), trojice Ferjancz, Dřevo a Pages ve startovní listině figurovala s rychlými Renaulty 5 Alpine. Tradičně nechyběla smečka Kadettů GT/E včetně týmu největší evropské ladičské firmy Carenini. Charakter rychlostních zkoušek nahrával spíše silnějším vozidlům. Proto si jak tovární posádky AZNP ve složení Havel-Wohanka a Ing. Šedivý-Janeček, tak i piloti nejrychlejších svazarmovských stotřicítek sázeli spíše na spolehlivé dojetí než na boje o stupně nejvyšší.

Soutěži samotné předcházely technické přejímky, kterými prošlo celkem 106 vozidel. Odstartovalo 74 zahraničních a a 32 československých dvojic. Z tohoto počtu jich 48 obouvalo pneumatiky Barum. Jednotlivé země byly ve startovním poli zastoupeny v těchto počtech: Československo 32, Rakousko 21, NSR 19, Itálie 9, Maďarsko 6, Švédsko 5, Jugoslávie 4, NDR 4, Polsko 3, Francie 2 a Dánsko 1. Z přihlášených favoritů do Gottwaldova nepřijeli Bulhar Ilja Čubrikov (Renault 5 Alpine), Rakušan Klaus Russling (Porsche Carrera) a Jörn Nikola z NSR (Ford Escort RS 2000). O prvních dvou nepřišly žádné zprávy, Nikola se omluvil kvůli problémům s pasovými formalitami a Ital Angelo Presotto (Ford Escort RS 2000) sice přijel, ale nemohl startovat, neboť jeho kamion se závodním speciálem zůstal stát v Rakousku kvůli poruše motoru.

Startovní ceremoniál se odehrával za přítomnosti slavné automobilové závodnice Elišky Junkové, která jednak odstartovala první jezdce, ale také předala trofej absolutnímu vítězi soutěže. Hlavní sponzor soutěže jako každoročně připravil nové druhy pneumatik. Tentokráte se jednalo o typy 195/45 - 13 OR 20 a 235/45 - 13 OR 20, které na tratích rychlostních zkoušek obstály na výbornou. Kolem tratě bylo připraveno 2600 dobrovolných pořadatelů a zdravotníků, o propagační činnost se starali pracovníci tiskového střediska, ve kterém se akreditovalo celkem 86 novinářů (60 domácích a 22 zahraničních). Rovněž byli připraveni pracovníci servisu Barum, kteří do startu soutěže obuli celkem 486 pneumatik značky Barum.

Nad Gottwaldovem se zatahuje obloha, první rychlostní zkoušku posádky absolvují po průtrži mračen. S kluzkou tratí si nedokázal poradit Havel, který se místo soutěžení rozhodl pokácet pár stromů. Podobně dopadl i Gianello (Porsche Carrera), který nemohl dostat z hlavy myšlenku, že ho „pojedou” slabší vozy a končí s hromadou drahého šrotu v poli daleko od trati. První rychlostní zkouška znamená konec všech nadějí i pro Josefa Dřevo, kterému při premiérovém startu s Renaultem 5 Alpine upadl palec rozdělovače. Odstupují i Žahour s Bujárkem, důvodem je roztržená svíčka a poničená hlava. Do seznamu odpadlíků je nutno zařadit ještě Štěpánka (Škoda 130 RS), Vogta (Porsche) a Payricha (Ford Escort).

Soutěž od samého počátku nabrala rychlé otáčky. Posádky jedoucí na špičce dosahují fantastických časů s minimálními rozdíly. Ďábelské tempo nezvládají Pacala (odstoupil pro oholený náhon rozdělovače), končí i Lank. Mnohem hůře dopadla rakouská posádka Horst Diebel-Rudolf Wimmer s Volkswagenem Golf. Zavadili o jednu ze švestek podél tratě, další strom urazili a kolem třetího Golfa doslova omotali. Následky hrozivě vyhlížející havárie naštěstí nebyly tragické - pouze zlomená ruka a naražený hrudník. Na místě havárie perfektně zorganizoval záchranné práce bývalý rakouský rallyeman Vic Dietmayer, který shodou náhod dříve závodil také s Volkswagenem Golf. Při příjezdu sanitky byla dvojice něšťastníků připravena k transportu do gottwaldovské nemocnice. Bohužel přijíždějící závodníci v podstatě zatarisili trať a pořadatel nebyl schopen zajistit pro sanitku průjezdnost.

Na soutěž pomalu padá noc, ve které padne rozhodnutí o vítězi. Po páté rychlostní zkoušce je v čele Beppo Šulc těsně před Italem Vollim (Porsche Carrera), domácím Sivíkem (Renault 17 Gordini), dalším Italem Fusarem (Fiat 131 Abarth) a Ing. Šedivým (Škoda 130 RS. Chybí Pavlík, který musel na okruhu Ořechov-Ořechov opravovat a ztratil tak drahocenné minuty. Pavlík se však nevzdává a dosahovanými časy se opět posouvá nahoru výsledkovou listinou. Jako první opouští bojiště Šulc. Jeho Porsche Carrera, které má za pětiletou soutěžní kariéru najeto více než 100 tisíc kilometrů, přestává postupně chladit. Volli proráží benzínovou trubičku, která způsobí únik benzinu a šesté rychlostní zkoušce odstavuje auto úplně na suchu. Na čelo se dostává domácí Josef „Baňa” Sivík se žlutomodrým Renaultem. Ani jemu se však nevyhýbají komplikace. Brzdová soustava pomalu přestává stačit ďábelskému tempu.

Na druhém ořechovském okruhu se požár pokouší o Sioliho Stratos (dosud figuroval na sedmém místě) a končí tak další z favoritů. Posádky vstupují do druhé půlky soutěže, mají za sebou jedenáct náročných zkoušek. Z první patnáctky pozvolna mizí silné dvěstěpadesáti koňové stroje a na jejich místa se nenápadně vsunují škodovky Pavlíka, Ing. Pecha, Valouška, Trajbolda a dalších. Soutěž i nadále vede slušovický vůz se startovním číslem 1. Leo Pavlík prolétává horizonty kousek za startem rychlostní zkoušky Bohuslavice-Pindula-Provodov jako ve Finsku při Rallye 1000 jezer. V jedné z pravých zatáček je však rychlý, následuje stojka na „čumáku” a stotřicítka se ocitá na střeše v třímetrové jámě, do půli oken zabořená v blátě. Pavlík se snaží přivolat diváky, aby vůz vyprostili zpět na silnici. Po chvíli hlouček pracujících diváků míjí Sivíkův Renault, ujíždí ještě pár stovek metrů, brzdí poslední funkční brzdou (pravou zadní). Vůz jde do hodin a když pod ním uskočí silnice, končí s poškozenými nápravami mimo trať. Sivík si při této nehodě pohmoždil ruku. V čele se tak ocitá Ing. Šedivý pronásledován téměř dvakrát výkonnějším Fiatem 131 Abarth Itala Fusara.

Václav Pech poprvé startuje s Oldřichem Gottfriedem. Za vsetínskou rychlostní zkouškou zastavuje a obchází auto. Spolu s navigátorem objevují prasklé přední rameno. Pomoc je naštěstí blízko. Kousek od časovky má dílnu další soutěžák. Ladislav Michalík, který utrpěl zranění hlavy, když se mu roztrhl kotouč při řezání karoserie, vstává z postele a otevírá svoji dílnu. Za chvíli už je stotřicítka uvnitř a Pech si lehá pod auto. Nikdo z přítomných si nevšiml, že z naprasklé nádrže vytekla trocha benzínu nejen pod auto, ale že benzín naplnil i duralovou lyžinu. Na řadu přichází svářečka, stačilo jediné cvaknutí elektrickým obloukem a objevily se plameny. Pech se naštěstí zpod auta dostal velice rychle, následovalo spláchnutí hasicím přístrojem. V tomto okamžiku „Barumka” přišla o dalšího favorita. Kalich hořkosti až do dna ještě vypijí Černohorský, Kapa a Císař, kterému upadlo kolo a tři vložky před cílem zlomil auto vedle silnice.

Soutěž graduje a zůstává posledních 35 posádek. Součet časů z rychlostních zkoušek nejlépe vychází pro dvojici Ing. Šedivý-Janeček. Podařilo se mi zopakovat úspěch ze Škoda Rallye a vyrovnali tak dávnou sérii Vladimíra Hubáčka, kdy i on v jedné sezoně zvítězil jak v Mladé Boleslavi tak i v Gottwaldově. Maďar Attila Ferjancz skončil druhý, přestože se během soutěže potýkal s řadou problémů (lanko od plynu, dvakrát proražená pneumatika, dvakrát hodiny). I přes tyto komplikace obhájil své druhé místo v Mitropa Cupu. Stálý host Barum Rallye Švéd Bengt Lundström dojel třetí absolutně. Méně spokojený byl uričtě Vanni Fusaro, který přišel o jasnou druhou pozici až v závěrečných rychlostních zkouškách poté kvůli poškozenému stabilizátoru na strážnickém safari. I přes potíže s výfukem (od RZ 15) si body do středoevropského poháru za páté místo připsal Manfred Essig (Opel Kadett GT/E).

Do cíle dorazilo jen 34 jezdců. Technické problémy vyřadily 43 dvojic, havárie 9 posádek, 13 jezdců vzdalo a 2 byli diskvalifikováni. Ze šesti reprezntačních družstev dojelo jen jediné - NDR. Vyřazeny byly oba celky ČSSR, stejně tak i Itálie a NSR. Vypadla i všechna čtyři přihlášená značková družstva a ze sedmi klubových týmů spatřil cílovou rampu jen MC Tiefbau Stransberg. Do cíle soutěže nedojel ani jeden jezdec z Polska, Dánska a Francie. Jediný protest po dojetí do cíle podal pro diskvalifikaci západoněmecký pár Arnold Volker - Helmut Günther (Lancia Fulvia 1,6). Šetření mezinárodní jury však prokázalo, že se posádka dopustila dvojího porušení propozic a původní rozhodnutí o diskvalifikaci bylo potvrzeno.

Fanoušky po soutěži jistě potěšila zpráva, že „Barumka” byla pro příští rok zařaznea do Poháru míru a přátelství.


Závěrem zhodnotí soutěž její samotní účastníci:

  • Ing. Jiří Šedivý - absolutní vítěz:
    „Každá soutěž, která se dojede, se mi líbí. A protože jsem tentokrát vyhrál, líbila se mi dvojnásob. Kvituji zejména skvělou organizaci, která mi umožnila bez problémů natrénovat všechny rychlostní zkoušky. Trápilo nás jen počasí, které se nedalo dost dobře odhadnout, a tak jsme absolvovali některé „mokré RZ” na „suchých” pneumatikách a naopak. Naše vítěství se začalo rodit ve Strážnici, kde jsme riskovali, jeli naplno a vyplatilo se to. Mile mne překvapilo přivítání v Gottwaldově a povzbuzování diváků na trati. Ke konci soutěže si všichni přáli, aby vyhrál československý jezdec a drželi nám palce. Jsem rád, že nám to vyšlo. Po vítězství na Škoda Rallye je to můj druhý letošní velký úspěch.”
  • Attila Ferjancz - druhý v absolutním pořadí:
    „Jsem u vás poprvé a soutěž se mi velice líbila. S umístěním i organizací jsem plně spokojen, výhrady mám jen ke zkoušce ve Strážnici, kde mi jízda v písku připadala spíše jako rallyecross.”
  • Mirko Perisutti - spolujezdec Vanniho Fusara:
    „Po loňské účasti na Barum Rallye jsem se do Gottwaldova velmi těšil. Organizace této soutěže patří k nejlepším v Evropě, v socialistických zemích je to asi nejlépe organizovaný podnik vůbec. Líbila se mi náročná zkouška ve Strážnici, která je skutečnou prověrkou jezdců i strojů. Věřím, že za rok si naše letošní čtvrté místo ještě polepšíme.”
  • Bengt Lundström - třetí v absolutním pořadí:
    „Nemohu říct nic originálního, startuji u vás už po čtvrté a kdyby se mi Barum Rallye nelíbila, určitě bych nepřijel. Chci jenom doufat, že každý nový ročník této soutěže bude vždy lepší a lepší, tak jako tomu bylo doposud.”
  • Tiziano Biasiolli - redaktor Belle Epoque:
    „U nás v Itálii je Barum Rallye rok od roku populárnější a zvyšuje se o ni zájem předních jezdců. Nikde není psáno, proč by za rok nemohl přijet do Gottwaldova třeba Verini nebo Altoe se zbrusu novou soutěžní atrakcí - vozem Ferrari 308 GTB. Rozhodně jim účast na vaší rallye doporučím.”
  • Pan Carenini - vedoucí stejnojmenné stáje, která připravovala vůz pro Franze Wittmanna:
    „Barum Rallye se mi velice líbí. Chtěl bych za rok přijet znovu, tentokrát ale už ne s privátními, nýbrž s profesionálními jezdci...”